Jak jsi mohla?

28. října 2010 v 23:11 | BigKyuubi |  Povídky
Ahoja tak abych zaplnila prazdnou rubriku tak zveřejnuji tuhle povídku.Aneb ano tohle je moje dílo :). Je to taková jednodílná povídka kterou vypraví Naruto :).Doufám že se vám bude líbit a prosila bych o napsaní komentíku děkuju :)
Parring:NaruSaku / SakuSasu

Jak jsi mohla?
Každý zažijeme v životě období kdy ztrátíme někoho na kterém nám velice zaleží.Ať už se snažíme sebe více někdy to prostě nestačí.A my upadáme do temnoty a život pro nás přestává mít cenu.Dáváte vinu sami sobě i přes to když za to nemůžete a sami sebe se ptáte ,,Co jsem udělal špatně?".Miliony otázek a žádné odpovědi.A to i přes to že ona byla ta první která se ptala ,,Co jsem udělala špatně?".Nedokázal jsem odolat,nedokázal jsem si hrát na kluka který ji nepodá pomocnou ruku.I přes veškerou bolest,oběť a ztrátám jsem jí nedokázal říct ne.Naplňovala mě a já ji miloval.Mohu si v hlavě jen tvrdit že tato láska je pryč,ale srdce i přes tu bolest a krvácení jí stále miluje.Ale proč to tak musí být?Proč se to muselo stát?Proč ty sladká slova byla jen lež, a pouhá přetvářka .Nechápu tvé rozhodnutí Sakuro,nechápu to proč si to udělala,nechápu na tobě už vůbec nic.Ale jestli tě toto rozhodnutí učiní šťastnou,tak se ho drž.Ale proč právě mě si po nocích tiše šeptala do ucha ty nádherné slova,slova tak přesvědčivá,nádherná,tvé obětí pro mě bylo spasou.A já naivně věřil že to tak zůstane.Byli jsme spolu tak dlouho.Šťastní,já ano ale teď se bojím pocitu že tvůj usměv byl jen hrou.Pokaždé když jsem se vracel z práce.Tak moc a netrpělivě jsem se těšil jen a jen na tebe.Pokaždé jsem se těšil až tě znovu spatřím zahlednu tvé krásně růžové vlasy a nádherně zelené oči.Až se tvá tvář na mě usměje.A až tě budu moct sladce políbit.Vychutnat si naše vzájemné polibky a také doteky.Ale teď když si vzpomenu na tvůj dotyk,mé tělo pocítí chlad.Ale i přes to mi tvůj dotyk chybí.Nevyznám se ve svých pocitech.To právě kvůli tobě mají zmatek.Znatek tak velký že nejsou schopné se vrátit tak jako předtím.Mé pocity byla tak popletené tak hloupé a naivní.Vždycky jsem tě obdivoval miloval jsem na tobě cokoliv.Děsí mě to že to vše byla jen lež.Byl jsem pro tebe jen pouhou hračkou,utěchou nebo snad nahradou?Tyhle slzy nedokážu udržet.Stíkavají jak vodopád bolesti.Mé srdce se rozpadá na milion kousků,které už nikdo nespraví.Jak jsem to mohl udělat?Sakuro jak jsme to mohli udělat?Děšť padá z nebe jako kapky slzy.Nebe pláče.Pláče nad tím co se stalo.Co jsme to udělali?Co jsem to uděla já?Mám strach.Nevím co se stalo.Nepamatuju si to,ale bojím se toho nejhoršího.Stále i přes ten vydatný déšť který zkapavá z nebe krev která je potříštěná po celém mém těle nepouští.Ruce se mi třesou,a marně si snažím vzpomenout na to co se stalo.Vzpomínám si jen jak toto peklo celé začalo.Stále cítím tu bolest.Jako každý den jsem se vracel z práce a tak moc jsem se těšil až tě zase patřím,obejmu a políbím.Jako každý den jsem čekal na našem místě u lavičky a u krásné rozkvetlé třešně.Pocítil jsem zmatek,strach a celé mé tělo popadl zvláštní pocit.Nepřicházela jsi.Proč?Pokaždé si tady byla první a křičela si na mě že jdu zase pozdě.Ale i přes ten křik si se usmála objala si mě a políbila.Tak proč si tady nebyla?Zvláštní pocit a strach se ve mně stále stupňoval. Čekal jsem,ale stále jsi nepřicházela.Proto jsem se rozhodl že půjdu k sobě,k nám domů.Když jsem tam dorazil doufal jsem že tam budeš,mýlil jsem se.Můj byt byl prázdný.Popadl jsem klíče od vašeho rodiného bytu které si mi darovala.A vydal jsem se co nejrychleji k vám,doufal jsem že tě tam už najdu.Potichu jsem otevíral dveře a vešel jsem dovnitř.Slyšel jsem z tvého pokoje tvůj nádherný krásný smích.To mě uklidnilo.Potichu jsem přišel k dveřím od tvého pokoje.Byli zavřené a proto jsem je chtěl otevřít a překvapit tě.Prudce jsem je z úsměvem otevřel,ale to co jsme spatřil,zkameněl jsem můj usměv mi okamžitě zmizel.Celým tělem mi prošla tak silná bolest že jsem se s těží udržel na nahou.Slzy mi tekly z očí jedna po druhé.Začal jsem se třást a jediné na co jsem se zmohl bylo pouhé jméno:,,S-Sasuke?".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alex-chan Alex-chan | 2. února 2011 v 11:18 | Reagovat

Kyaa já chci další ♥_♥

2 Sakura-chan Sakura-chan | 23. března 2011 v 18:33 | Reagovat

Ahojky nechci tě z ničeho obviňovat, já sem se dneska koukala na všechny blogy SakuNaru a narazila jsem na tvůj a na tenhle http://lovesakura.blog.cz/1010/povidky a mohla by si mi prosím vysvětlit jakto že tam máte 2 stejný povídky????
Díky, Sakura-chan

3 BigKyuubi BigKyuubi | Web | 23. března 2011 v 21:44 | Reagovat

Ahojky v pořádku vysvětlím :) Na lovesakura.blog.cz se můžou různě posílat povítky a autorka blogu je zveřejní a já (BigKyuubi) Jsme na její blog poslala tyto dvě povídky Nepromarni svou šanci,Jak si mohla? Také jsem tam odeslala povídky na kapitoly:Veselé Vánoce a Důkazy.Navíc když se podiváš na odkazy:http://lovesakura.blog.cz/1012/nepromarni-svou-sanci,http://lovesakura.blog.cz/1012/jak-si-mohla
Pokaždé nahoře v článku je uveden autor a je tam moje přezdívka BigKyuubi :).
Ale každopádně děkuju za starost :) nesnaším když někdo ukrade něčí dílo a vydavá ho za své.Takže Sakura-chan neboj se tyhle povídky jsou opravdu psané mou,tomu věř ;-)

4 Sakura-chan Sakura-chan | 29. března 2011 v 21:50 | Reagovat

Jj děkuju já jsem se jenom chtěla zeptat :D ale ty povídky se ti moc povedli :)

5 BigKyuubi BigKyuubi | Web | 29. března 2011 v 21:57 | Reagovat

V pohodě :) Chápu že to je divné když se naká povídka objeví na různých blogách několikrát a otazkou zůstavá kdo je autor?:D
Jinak děkuju jsem ráda že se libí :)

6 Zufutote Tahashi Zufutote Tahashi | 17. prosince 2011 v 18:06 | Reagovat

moc pěkné a doufám že bude pokračovaní

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama